platba a doprava doprava a platba     kontakty kontakty

Malý slovníček pojmů

pojmy jako kosmetika, přírodní kosmetika a přírodní medicína

„Kosmetika je lidská činnost pečující o tělesnou krásu - krásu lidského těla. Tato činnost může být prováděna různými prostředky - např. prostředky fyzikálními, chemickými či biologickými. Kosmetika také slouží k odstranění či zakrývání některých tělesných vad či konkrétních fyzických nedostatků jednotlivých osob.“ citace encyklopedie wikipedia.

Přírodní kosmetika: tohle spojení již encyklopedie nezná, ale jde samozřejmě o provádění stejné činnosti, ovšem za použití přírodních, biologicky aktivních látek.

Přírodní medicína: léčba za použití rostlinných aktivních látek.

Několik důvodů, proč používat rostlinné aktivní látky:

  • Lidé se vyvíjejí miliony let po boku rostlin.
  • Byliny pracují absolutně v souladu s fyziologickými pochody v těle.
  • Pokud je používáme na základě vědomostí a rozumně, jsou naprosto bezpečné.
  • Důkazem účinnosti bylin je jejich dlouhodobé používání.
  • Rostliny si jste schopni sami naordinovat.
  • Při správném aplikačním schématu je možné je používat dlouhodobě.
  • Je možné je užívat preventivně.

Žijeme v době netušených možností. Během jednoho dne jsme schopni navštívit téměř jakékoliv místo na Zemi. Pokud máme dostatek trpělivosti, jsme schopni díky moderním informačním technologiím získat prakticky jakoukoliv informaci. Žijeme v době, která nám neklade jiné bariéry nežli morální, etické a snad i ekonomické.

Tyto možnosti jsou ovšem poměrně draze zaplaceny. Platíme za ně zdevastovaným životním prostředím. Náš organizmus je vystaven stresovým faktorům, na něž nás evoluce nevyzbrojila. Setkáváme se s odolnějšími a agresivnějšími původci nemocí. Jsme nuceni používat stále silnější a účinnější formy léků (pokud možno s širokým záběrem účinku). Stále častěji jsou diagnostikovány problémy nervového aparátu, zejména poruchy spánku, nebo naopak únavový syndrom, problémy udržet pozornost, a další. Lidský organizmus a jeho vnitřní mechanismy, kde vše souvisí se vším, se dostává do úzkých, což může vyústit až ve vážné selhání (odborně pak hovoříme o autoimunitním selhání organismu).

Když jsem o veškerých těchto aspektech přemýšlel, tak musím konstatovat, že bych nechtěl trvale žít v jiné době. Ale jak tyto všechny „civilizační vlivy“ s úspěchem zvládnout???

Jsem naprosto pevně přesvědčen, že je nutné se na chviličku zastavit, zhluboka nadechnout, a začít hledat to – co jsme nikdy neztratili a co víc, měli stále na očích. Je potřeba otevřít svět bylinné medicíny a využívat rostliny k našemu prospěchu. Ano, je potřeba oprášit znalosti našich prababiček, je potřeba jít ještě dál, mnohem dál. Musíme nahlédnout do svitků tradičního léčitelství Číny, starého Egypta, Řeků, Keltů, Germánů, ale i mnohých zaniklých kultur. Jsem přesvědčen, že pokud použijeme veškerou moderní diagnostiku současnosti, můžeme se těšit na mnohá milá překvapení.

Současná moderní medicína, jež se na přírodní léčbu dívá často s neskrývaným despektem, neumí ani v současné nejmodernější laboratoři připravit celých 45% aktivních složek léků a dalších 25% léků obsahuje některou rostlinnou složku. Proč je například notoricky známý vitamín C z přírodního zdroje mnohokrát účinnější? Ale zkuste se s odborníkem na onkologii bavit o prokázaných účincích rakytníku řešetlákového či šišáku bajkalského. Pokuste se dětskému lékaři vysvětlit, že očkování na 4 – 6 nejčastějších kmenů chřipky je vlastně zbytečné, pokud budeme stimulovat imunitní systém bylinkami proti kmenům všem. V každém odborném časopise si přečtete jak důležitou je v medicíně prevence, ale zkuste nabídnout lékaři účinnou prevenci z přírodních zdrojů. Samozřejmě, není možné takto mluvit o lékařích jako celku, a ani není možné ty zmiňované soudit. Dnešní lékaři získali své tituly v době převratných objevů na poli medicíny a farmacie. A nemůžeme se divit, že lidé, kteří učili dnešní profesory a docenty v době objevu penicilinu, v době rozvoje transplantací a expanze genetiky coby vědního oboru, mají fytofarmacii v pozadí svého zorného pole.

Abych pravdu řekl, ani já nemám pocit, že jedinou možností jak přežít v dnešní době je návrat k přírodě. O čem jsem však plně přesvědčen, je nutnost značné dávky pokory k tomu, čemu nerozumím, nebo si neumím vysvětlit. Odborník na kardiologii vůbec nepřemýšlí o tom, zda společnost potřebuje ortopedy. Bere tento obor přirozeně za potřebný a respektuje ho. V případě „bylinkářství“, nebo erudovaně fytofarmacii, byla zpřetrhána kontinuita tradic. Holt nezbývá nám nic jiného, než tento obor oprášit.

Dnes máme ohromnou výhodu v tom, že jednotlivé aktivní látky jsme schopni rozebrat až na elementární částečky, tím je lépe poznat a pochopit, a díky tomu je v praxi lépe aplikovat. Díky tomu víme, že většina aktivních látek rostlin je citlivá na vysokou teplotu. Víme, jak účinky aktivních látek zvýšit vzájemnou interakcí. Co naopak dělat, abychom minimalizovali vedlejší nepříznivé účinky přírodních látek. A ono známé, otřepané: čím více víme, tím více si uvědomujeme, jak moc toho ještě nevíme.

Uvědomme si prosím, že na světě existují sta tisíce rostlinných druhů. Zhruba 250000 druhů rostlin je popsáno a zařazeno, ale pouze 3 – 4 tisíce z nich bylo předmětem důkladného prozkoumání. Syntetická chemie nám umožňuje jednotlivé aktivní molekuly rostlin modifikovat, čímž vznikají deriváty s naprosto jinými vlastnostmi. Tento postup je spolehlivější, než když ve zkumavkách připravíme novou látku a testujeme její účinek na lidský organismus. V tomto kontextu se jeví jako velmi důležitá činnost etnobotanická (nalézt rostlinu v oblastech Asie, Jižní Ameriky či tichomořských ostrovů a od domorodého obyvatelstva a místních léčitelů zjistit její tradiční využití). Pro zajímavost: z 10000 analyzovaných rostlinných látek nalezne praktické využití v medicíně pouze jediná. Od doby, kdy botanik nalezl rostlinu, do doby, kdy aktivní látka z ní je použita k přípravě léku, uplyne obvykle 12 – 15 let.

V době od 8. do 13. století byli odpovědni za zdraví obyvatel mniši. Z poznání mnichů se v léčitelství čerpalo až do začátku 19. století. V 19. století převzali štafetu chemici především z řad lékárníků. Ti izolovali morfin z makového opia, atropin z rulíku, chinin z kůry chinovníku. Mnohé objevy byly učiněny pozorováním chování zvířat, například intuitivní snižování tělesné teploty a tlumení bolestí kloubů okusováním vrbové kůry (nejde o nic jiného než o aplikaci kyseliny salicylové a tedy aspirinu). Z jehličí tisu červeného se izoloval taxol používaný k léčbě některých druhů rakoviny prsu a vaječníků. Sóju a agáve pojídají některé druhy zvířat pro jejich antikoncepční účinky.

 


Nepropásněte důležité novinky

Pravidelně vás budeme zásobovat informacemi o akcích a novinkách.

E-mail: