platba a doprava doprava a platba     kontakty kontakty

Vrbovka (Epilobium sp)

Vrbovka (Epilobium sp)

Vrbovka (Epilobium sp)
Čeleď: Pupalkovité (Onagraceae)

Lidové a jiné názvy

Chamerion, Zauchneria, Ivanův čaj, ohnivá bylina, pejří, vrbka, ohňová rostlina.

Historie

Z desítek druhů, které se v Evropě vyskytují se v přírodní medicíně využívají dva malokvětá (parviflorum) a úzkolistá (angustifolium). Prokázané účinky jsou u vrbovky malokvěté.

Výskyt

Lesní paseky, okraje lesů, křovinaté stráně, náspy, rumiště. Preferuje kamenité a dusíkaté půdy. V ČR se vyskytuje na celém území. Nejvíce v podhorských oblastech. V Evropě roste v celém mírném pásmu. Roste i v Asii až po Kamčatku, v Severní Americe. Existuje 160 – 200 druhů. Občas jsou řazeny mezi plevel.

Popis

30 – 230 cm vysoká trvalka. Lodyha je přímá, nebo zřídka větvená. Listy střídavé, úzce kopinaté, na rubu zřetelné žilkování. Květní hrozen dlouhý, mnohokvětý. Květy růžově purpurové, zřídka růžové až bílé. Kvete od června do září. Plodem je tobolka. Bylinka je slabě aromatická, chuti nahořklé a svíravé.

Užívané části

List, květ a kořen. Při umělém sušení by teplota neměla překročit 35°C.

Účinné látky

Bylinka má vysoký podíl flavonoidů (myricitrosid, kaempferol, quercetin, myricetin, lektiny a sitosteroly). Je rovněž bohatá na taniny (enoteiny A a B).

Prokázané účinky

Aktivní látky vrbovky příznivě ovlivňují činnost prostaty a řeší problémy s ní (bolestivost, nutkání k močení, úniky moči). Vrbovka působí protizánětlivě, tlumí otoky a působí antimikrobiálně. Klinicky byl prověřen účinek při léčbě benigního (nezhoubného) nádoru prostaty. Rovněž chrání před jeho vznikem. Vrbovka je velmi účinná při čistění krve. Vhodná je k celkové očistě a detoxikaci těla. Je možné ji rovněž použít při onemocněních ledvin, močového měchýře a jeho otokům. Zevně urychluje hojení ran.

Použití

  • problémy s prostatou
  • preventivně od 40. roku věku snižuje riziko nádorů a zánětů prostaty
  • pro zachování sexuální aktivity (upravuje sekreční aktivitu)
  • při onemocněních ledvin a močového měchýře
  • k hojení zevních poranění

Podmínky pro dosažení maximálního účinku

  • preventivně užívejte preparát v 6 - ti týdenním cyklu 2 x ročně
  • léčebná kúra je doporučována minimálně 12 týdnů
  • podávejte na lačno

Vrbovka je vhodný preparát k účinné prevenci a terapii lehčích forem onemocnění. V každém případě je vhodné problémy konzultovat s lékařem.

Nežádoucí účinky

Nejsou známy případy nežádoucích interakcí na léky či potravinové doplňky. Preparát není určen pro ženy a děti. Nejsou známy případy jakýchkoliv nepříznivých účinků, ani při dlouhodobém užívání. Interakce s léčivy nejsou známy. Při zvýšené náchylnosti k alergiím je vhodné aplikovat v kombinaci se šišákem bajkalským.

Zajímavosti

  • Listy je možné použít jako náhradu čaje (odtud někdy používaný název Ivanův čaj).
  • Oba v medicíně užívané druhy jsou snadno zaměnitelné s jinými vrbovkami, které mohou dokonce i uškodit. Sběr je proto vhodné ponechat odborníkům.
  • Vrbovka je rostlina antrakofilní, to znamená, že dobře roste na spáleništích. Po zahřátí totiž lépe klíčí semena a nemají na stanovišti příliš konkurence.

Byliny s podobnými účinky

Komonice lékařská, hluchavka bílá.

V článku byly použity vedle osobních zkušeností informace z klinických studií, článků a publikací:

  • Sélection du Readerś Digest, 2003.
  • J. Janča, velký receptář alternativní medicíny, 2002
  • Chow, R. D. (2001): Benign prostatic hyperplasia. Patient evaluation and reliéf of obstructive symptoms. Geriatrics, 56: 33–38.
  • Cuellar, D. C., Kyprianou, N. (2001): Future concepts in the medical therapy of benign prostatic hyperplasia. Curr Opin Urol, 11: 27–33.
  • Vallancien, G. (2000): How are lower urinary tract symptoms managed in real life practice? The French experience. Eur Urol, 38 Suppl 1: 54–59.
  • Wilt, T. J., Ishani, A., Rutks, I., Mac Donald, R. (2000): Phytotherapy for benign prostatic hyperplasia. Public Health Nutr, 3(4A): 459–472.
  • Zimmern, P. (2000): Medical treatment modalities for lower urinary tract symptoms: What are the relevant differences in randomised controlled trials? Eur Urol, 38 Suppl 1: 18–24.
  • Cabelin, M. A., Te, A. E., Kaplan, S. A. (2000): Benign prostatic hyperplasia: challenges for the new millenium. Cur Opin Urol, 10: 301–306.
  • Levin, R. M., Das, A. K. (2000): A scientific basis for the therapeutic effects of Pygeum africanum and Serenoa repens. Urol res, 28: 201–209.
  • Wilt, T., Ishani, A., MacDonald, R., Stark, G., Murlow, C., Lau, J. (2000): Beta-sitosterols for benign prostatic hyperplasia. Cochrane Database syst Rev, 2: CD001043.
  • Berges, R. R., Kassen, A., Senge, T. (2000): Treatment of symptomatic benign prostatic hyperplasia with beta-sitosterol: an 18month follow-up. BJU Int, 85:842–846.
  • Flamm, J., Kiesswetter, H., Englisch, M. (1979): An urodynamic study of patients with benign prostatic hypertrophy treated conservatively with phytoteraphy or testosterone. Wien Klin Wochenschr, 91: 622–627.
  • Sokeland, J. (2000): Combined sabal and urtica extract compared with finasteride in men with benign prostatic hyperplasia: analysis of prostate volume and therapeutic outcome. BJU Int, 86: 439–442
  • Wilt, T., MacDonald, R., Ishani, A., Rutks, I., Stark, G. (2000): Cernilton for benign prostatic hyperplasia. Cochrane Database Syst Rev, 2: CD001042.
  • Bales, G. T., Christiano, A. P., Kirsh, E. J., Gerber, G. S. (1999): Phytoterapeutic agents in the treatment of lower u rinary t ract symptoms: a demographic analysis of awareness and use at the University of Chicago. Urology, 54: 86–89.
  • Louda, M., Baloun, J., Jahodář, L. (2001): Fytoterapie v urologii. Referátový výběr a aktuality z urologie, 1–2: 5–12.
  • Dvořáček, J. (1999): Současné farmakoterapeutické možnosti léčby benigní hyperplasie prostaty. Remedia, 9: 7–12.
  • Kirby R. S, Kirby M. G, Farah N. R.Men´s healt. Oxford: Isis Medical Media Ltd. 1999, UK.
  • Kirby R, Fitzpatrik J, Kirby M, Fitzpatrik A. Shared Care for Prostatic Disease. Oxford: ISIS Medical media LTd 1994, UK.
  • Koukolík F. Lidský mozek. Funkční systémy. Norma a poruchy. 2. vyd. Praha: Portál 2002.
  • Lüllmann H, Mohr K, Wehlin g M. Farmakologie a toxikologie. Praha: Grada Publishing, Avicenum, 2002.
  • Schott H. Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print 1994.
  • Vermulen N. Encyklopedie stromů a keřů. Praha: Rebo Productions ARTEDIT 1998.
  • a další

Zdroj obrázku: wikimedia.org

Autor: Dr. Jiří Pantůček a kolektiv Topvet

© Copyright (2009) MVDr. Jiří Pantůček - všechna práva vyhrazena. Žádná část tohoto dokumentu nesmí být reprodukována nebo přenesena v jakékoliv formě nebo jakýmikoliv prostředky, elektronicky, včetně kopírování, nahrávání, nebo nějakým informačním systémem vyhledávání informací, včetně websajtů, bez písemného povolení.

Veškerá sdělení v herbáři obsažená nebyla ohodnocená kontrolními úřady pro kontrolu doplňků stravy. Veškeré informace obsažená v tomto rostlinném herbáři jsou určena ke vzdělání, zdroji informací a zábavě. Těchto informací není vhodné používat k diagnostice, indikaci nebo změně lékařem určené léčby. Rostliny v herbáři uvedené nejsou náhradou léků. V případě jakékoliv léčby je nutné konzultovat užívání doplňků stravy se svým ošetřujícím lékařem.

Nepropásněte důležité novinky

Pravidelně vás budeme zásobovat informacemi o akcích a novinkách.

E-mail: