Kaštan - Jírovec maďal (Aesculus Hippocastanum L.)









Jírovec maďal (Aesculus Hippocastanum L.)
Čeleď: Kaštanovité (Hippocastanaceae)

Lidové a jiné názvy
Aesculus castanea, Hippocastanum vulgare, Kaštan, Koňský kaštan, Divoký kaštan, Planý kaštan, Sviňský kaštan.

Historie
V oblastech přirozeného výskytu se jírovec velmi rozmanitě využíval (barvení látek, kvalitní dřevo, bolestivé klouby). Jako léčivou rostlinu jej poprvé popsal Matthioli v 16. století. Roku 1615 jej z Istanbulu přivezl francouzský cestovatel a zasadil v Paříži. V průběhu následujících 100 let se rozšířil po celé Evropě. Kalifornští indiáni drcené plody házeli do jezer a řek, aby tak omámili ryby a mohli je snadněji chytit. Z roku 1896 pochází první zmínka o léčivém účinku na hemoroidy.

Výskyt
Jírovec je vysoký strom původem z Balkánu – přesněji z malé oblasti v Makedonii (jihozápadním Bulharsku a severním Řecku). Do našich oblastí byl dovezen v 18. století a dnes je poměrně hojně rozšířený v parcích, alejích a zahradách. Dnes je rozšířen prakticky po celém světě a patří mezi nejkrásnější stromy.

Popis
Strom kaštanu měří 15 až 30 metrů a až 2 metry po obvodu. Široká, obvykle okrouhlá koruna. Má velké lepkavé pupeny. Listy jsou velké 15 – 20 cm, dlanitě složené, zubaté, mají 5 – 7 lístků a dlouhý řapík. Bílé, červeně a žlutě kropenaté květy mají 5 lístků. Květy jsou uspořádané do vzpřímených jehlanovitých hroznů. Jírovec kvete v květnu. Plod je ostnitá tobolka s jedním velkým semenem – kaštanem. Od roku 1986 je prakticky celá evropská populace jírovce napadena drobným motýlkem klíněnkou jírovcovou (Carmeraria ohridella). Housenka se živí pletivem listů, které odumírají. Ochranou je důkladně spálit spadané listí, ve kterém housenky zimují.

Užívané části
Semeno, nebo také kaštan. Sbírá se od září do října po uvolnění semene z ostnaté tobolky. Kůra loupaná na jaře je bohatá na aesculin. Vůně semene je nepatrná a chuť hořká a štiplavá. Extrakt získaný ze semen jírovce je nažloutle šedý. V některých recepturách je užívanou částí rovněž květ a mladé listy.

Účinné látky
Hlavní obsahovou skupinou jsou triterpeny (až 10%), které souhrnně označujeme jako aescin. Aescin, jenž je zodpovědný za většinu účinku kaštanu, existuje ve třech variantách (a-aescin, b-aescin a cryptoaescin). Z dalších podstatných flavonoidů potom quercetin, kaempferol a jejich deriváty. Aktivní látky získávané z plodů kaštanu v podobě extraktu jsou označovány jednotně jako (HCSE).

Zařazení
Cévní tonikum, antiflogistikum.

Prokázané účinky
Aktivní látky, získávané z kaštanu (HCSE), zvyšují odolnost vlásečnic a zlepšují žilní tonus. Současně působí protizánětlivě a urychlují vstřebávání otoků. Jírovec je velmi účinný při chronické žilní nedostatečnosti (CVI) a při léčbě křehkých vlásečnic. Nové studie jednoznačně prokázaly účinnost jako žilního tonika. Aesculin obsažený v kůře jírovce snižuje propustnost vlásečnic a zvyšuje jejich odolnost. Těchto účinků se využívá k léčbě křečových žil. Velmi účinný je rovněž na hemoroidy. Klinické studie prokazují účinnost na tzv. „těžké nohy“, noční křeče v nohách. Rovněž tlumí svědivost různých forem ekzémů. Urychluje vstřebávání krevních podlitin a modřin. Účinný je na bolavé klouby a artritidy. Zlepšuje průtok krve v cévách, což pozastavuje srážlivost krve a působí proti vzniku trombů. Ulehčuje vylučování moči při zvětšené prostatě. Vypíná pleť a působí na pokožku jako tonikum. Při vnitřním použití se doporučuje denní dávka 250 – 310 mg standardizovaného extraktu, což odpovídá až 100 mg aescinu. Komise E doporučuje kaštan k léčbě křečových žil.

Použití
• Na křečové žíly
• Zpevňuje žilní stěnu a upravuje tonus cév při chronické žilní nedostatečnosti
• Na hemoroidy
• Na křeče a tzv. těžké nohy
• Urychluje vstřebávání krevních podlitin a modřin
• Na bolavé klouby

Podmínky pro dosažení maximálního účinku
• Používejte pouze zevně
• Možno aplikovat formou masáže, nebo potírání
• Pro zvýšení účinku doporučujeme aplikovat formou zábalu. Naneseme větší množství přípravku a zabalíme do potravinářské folie. Dobré je na závěr ještě zabalit do ručníku. Takto necháme působit několik hodin, nebo do druhého dne.


Nežádoucí účinky
Při zevním použití je zcela neškodný. Rovněž u jírovce jsou zdokumentovány poměrně vzácně se vyskytující alergické reakce. Při vnitřním užití může vyvolat nevolnosti nebo křeče žaludku. Některé prameny hovoří o ztrátě koordinace, zvracení, průjmu a ochrnutí. FDA klasifikuje jírovec jako bylinu, která při vnitřním užití není bezpečná (podle některých pramenů jsou dokonce všechny části jedovaté). Zaznamenal jsem dokonce informaci o úmrtí dětí po požití jírovce.

Toxicita
Při vnitřním užití je jírovec údajně jedovatý, ačkoliv toxicita jeho saponinů je poměrně nízká. Existují však zdokumentované případy intoxikace (pravděpodobně extrémně vysokými dávkami). Přípravky s vysokými dávkami aescinu by neměly být kombinovány s léky, které působí neurotoxicky (např. gentamycin). V žádném případě se nedoporučuje vnitřní užívání pro těhotné ženy a děti, protože může vyvolat silné křeče. Vnitřně podávaný poškozuje játra a ledviny. Zevně je zcela neškodný. Zdokumentovány jsou rovněž případy dlouhodobého podávání vysokých dávek (300 – 600 mg denně) bez nežádoucích účinků na zdraví. Pokud chcete užívat jírovec vnitřně, doporučuji pouze krátkodobě a v doporučených dávkách.


Zajímavosti
• Název koňský získal jírovec proto, že semeno Turci používali jako posilující prostředek pro tažné koně a při dýchavičnosti koní.
• Jinou možností, jak vznikl název, je, že našim předkům připomínal plod koňské oko.
• Jírovec mají velmi rádi kozy a vepři. Pravděpodobně pro jeho hořkou chuť.
• Podle starých pověr bychom měli kaštany nosit stále v kapse, protože chrání před zlem. Proti zlu jsou účinné, dokud neztratí svůj lesk.
• Během druhé světové války byl kaštan používaný jako zdroj škrobu.
• Někteří savci jsou schopni odbourat toxiny z kaštanu a konzumovat je zcela bezpečně.
• Květ kaštanu je symbolem Kyjeva, hlavního města Ukrajiny.

Receptury
Lihové extrakty (optimálně v 30 % alkoholu).
Odvar z kůry: 1 lžíce kůry jírovce na dvě sklenice vody. Jedná se o tradiční recepturu proti průjmu, na hemoroidy a křečové žíly. Na tomto místě musím opět zmínit, že dle některých pramenů jsou všechny části jírovce při vnitřním užití jedovaté.

Byliny s podobnými účinky
Vilín, Vodilka americká, Kalina slivoňolistá.

V článku byly použity vedle osobních zkušeností informace z klinických studií, článků a publikací:
 Pharmacopée française. Paris, Adrapharm, 1996.
 Deutsches Arzneibuch. Stuttgart, Deutscher Apotheker Verlag, 1998.
 Blaschek W et al., eds. Hagers Handbuch der pharmazeutischen Praxis. Folgeband 2: Drogen A – K, 5th ed. Berlin, Springer-Verlag, 1998.
 Youngken HW. Textbook of pharmacognosy, 6th ed. Philadelphia, PA, Blakiston, 1950.
 Bruneton J. Pharmacognosy, phytochemistry, medicinal plants. Paris, Lavoisier, 1995.
 Farnsworth NR, ed. NAPRALERT database. Chicago, University of Illinois at Chicago, IL, February 9, 1998 production (an online database available directly through the University of Illinois at Chicago or through the Scientific and Technical Network [STN] of Chemical Abstracts Services).
 Bombardelli E, Morazzoni P. Aesculus hippocastanum L. Fitoterapia, 1996, 67:483–510.
 Quality control methods for medicinal plant materials. Geneva, World Health Organization, 1998.
 Bassler D, Okpanyi S, Schrodter A, et al. Bioavailability of beta-aescin from horse chestnut seed extract: comparative clinical studies of two Galenic formulations. Adv Ther 2003 Sep-Oct;20(5):295-304.
 European pharmacopoeia, 3rd ed. Strasbourg, Council of Europe, 1996.
 Ernst E, Pittler MH, Stevinson C. Complementary/alternative medicine in dermatology: evidence-assessed efficacy of two diseases and two treatments. Am J Clin Dermatol 2002;3(5):341-8.
 Guidelines for predicting dietary intake of pesticide residues, 2nd rev. ed. Geneva, World Health Organization, 1997 (document WHO/FSF/FOS/97.7).
 Vanhaelen M, Vanhaelen-Fastre R. Quantitative determination of biologically active constituents in medicinal plant crude extracts by thin-layer chromatography – densitometry. Journal of Chromatography, 1983, 281:263–271.
 Alter H. Zur medikamentösen Therapie der Varikosis. Zeitschrift für Allgemeine Medizin, 1973, 49:1301–1304.
 Bisler H et al. Wirkung von Rosskastaniensamenextrakt auf die transkapilläre Filtration
 bei chronischer venöser Insuffizienz. Deutsche Medizinische Wochenschrift, 1986, 111:1321–1328.
 Diehm C et al. Medical edema protection - clinical benefit in patients with chronic deep vein incompetence. A placebo-controlled double-blind study. Vasa, 1992, 21:188–192.
 Diehm C et al. Comparison of leg compression stocking and oral horse-chestnut seed extract therapy in patients with chronic venous insufficiency. Lancet, 1996, 347:292–294.
 Friederich HC et al. Ein Beitrag zur Bewertung von intern wirksamen Venenpharmaka. Zeitschrift für Hautkrankheiten, 1978, 53:369–374.
 Suter A, Bommer S, Rechner J. Treatment of patients with venous insufficiency with fresh plant horse chestnut seed extract: a review of 5 clinical studies. Adv Ther 2006 Jan-Feb;23(1):179-90.
 Lohr E et al. Ödemprotektive Therapie bei chronischer Veneninsuffizienz mit Ödemneigung. Münchener Medizinische Wochenschrift, 1986, 128:579–581.
 Steiner M, Hillemanns HG. Untersuchung zur ödemprotektiven Wirkung eines Venentherapeutikums. Münchener Medizinische Wochenschrift, 1986, 31:551–552.
 Calabrese C, Preston P. Äscin bei der Behandlung von Hämatomen - eine randomisierte
 Doppelblind - Studie. Zeitschrift für Phytotherapie, 1994, 60:112.
 Siebert U, Brach M, Sroczynski G, et al. Efficacy, routine effectiveness, and safety of horse chestnut seed extract in the treatment of chronic venous insufficiency. A meta-analysis of randomized controlled trials and large observational studies. Int Angiol 2002;21(4):305-315.
 Geissbühler, Degenring. Behandlung von chronisch venöser Insuffizienz mit Aesculaforce Venengel. Schweizerische Zeitschrift für Ganzheits Medizin, 1999, 11:82–87.
 WHO monographs on selected medicinal plants 146
 Arnold M, Przerwa M. Die therapeutische Beeinflussbarkeit experimentell erzeugter Ödeme. Arzneimittel-Forschung, 1976, 26:402–409.
 Cebo B et al. Pharmacological properties of saponin fractions obtained from domestic crude drugs: Saponaria officinalis, Primula officinalis and Aesculus hippocastanum. Herba Polonica, 1976, 22:154–162.
 Guillaume M, Padioleau F. Veinotonic effect, vascular protection, anti-inflammatory and free-radical scavenging properties of horse chestnut extract. Arzneimittel - Forschung, 1994, 44:25–35.
 Damas P et al. Anti-inflammatory activity of escin. Bulletin de la Société royale des Sciences de Ličge, 1976, 45:436–440.
 Preziosi P, Manca P. The anti-edematous and anti-inflammatory effects of aescin and its relation to the hypophyseal – adrenal system. Arzneimittel-Forschung, 1965, 15:404–
413.
 Facino RM et al. Anti-elastase and anti-hyaluronidase activities of saponins and sapogenins from Hedera helix, Aesculus hippocastanum, and Ruscus aculeatus: factors contributing to their efficacy in the treatment of venous insufficiency. Archiv der Pharmazie (Weinheim), 1995, 328:720–724.
 Rehn D et al. Comparative clinical efficacy and tolerability of oxerutins and horse chestnut extract in patients with chronic venous insufficiency. Arzneimittel-Forschung, 1996, 46:483–487.
 Pauschinger P. Neuere Untersuchungen zur Wirkung von Venostasin retard auf die kapilläre Funktion. Ergebnisse der Angiologie, 1984, 30:129–137.
 Marshall, Dormandy. Oedema of long-distance flights. Phlebology, 1987, 2:123–124.
 Pittler MH, Ernst E. Horse-chestnut seed extract for chronic venous insufficiency. A criteria-based systematic review. Archives of Dermatology, 1998, 134:1356–1360.
 Semen Hippocastani 147
 Calabrese C, Preston P. Report on the results of a double-blind, randomized, singledose trial of a topical 2% aescin gel versus placebo in the acute treatment of experimentally induced hematoma in volunteers. Planta Medica, 1993, 59:394–397.
 Grasso A, Corvaglia E. Due casi di sospetta tubulonefrosi tossica da escina. Gazzetta Medica Italiana, 1976, 135:581–584.
 Liehn HD et al. A toxicological study of extractum Hippocastani seed (EHS). Panminerva Medicine, 1972, 14:84–91.
 Blumenthal M et al., eds. The complete German Commission E monographs. Austin, TX, American Botanical Council, 1998.
 Escribano et al. Contact urticaria due to aescin. Contact Dermatitis, 1997, 37:233–253.
 Sélection du Readerś Digest, 2003.
 Michael Castleman, The Healing Herbs, 2001.
 Johannes Gottfried Mayer, Bernhard Uehleke, páter Kilian Saum, Handbuch Der Klosterheilkunde, 2002.
 Dionýz Dugas, 2007.
 Jadwiga Górnicka, Apteka natury, 2002.
 a další

Autor: Dr. Jiří Pantůček a kolektiv Topvet

© Copyright (2009) MVDr. Jiří Pantůček - všechna práva vyhrazena. Žádná část tohoto dokumentu nesmí být reprodukována nebo přenesena v jakékoliv formě nebo jakýmikoliv prostředky, elektronicky, včetně kopírování, nahrávání, nebo nějakým informačním systémem vyhledávání informací, včetně websajtů, bez písemného povolení.

Veškerá sdělení v herbáři obsažená nebyla ohodnocená kontrolními úřady pro kontrolu doplňků stravy. Veškeré informace obsažená v tomto rostlinném herbáři jsou určena ke vzdělání, zdroji informací a zábavě. Těchto informací není vhodné používat k diagnostice, indikaci nebo změně lékařem určené léčby. Rostliny v herbáři uvedené nejsou náhradou léků. V případě jakékoliv léčby je nutné konzultovat užívání doplňků stravy se svým ošetřujícím lékařem.